Nezařazené

Magisterské studium

Následující příspěvek zkusí nastínit, jaké byly poslední roky studia na Katedře informačních studií a knihovnictví z mého pohledu.

Jeden z bodů, který jsem před lety uvedla v příspěvku, se věnoval tomu, s jakými představami vstupuji do magisterského studia na KISKu. Očekávala jsem otevření dalších obzorů a cest, kam mohu svou knihovnickou práci směřovat.

Momentka z výuky – online a jiné bylo téměř celé magisterské studium

Nejpřínosnější byly právě ty věci, které jsem mohla přenést do své praxe, ale u všech předmětů jsem musela ocenit, že jsem se neustále rozvíjela a musela jsem nad danými tématy přemýšlet.

To vidím jako jednu z největších výhod studia – i když ne vždy dopadnou výsledky podle mých představ, vidím obrovský přínos, který pro mě toto studium mělo, jiný náhled na svět, který jsem díky všem vyučujícím i spolužákům získala.

Nemohu nezmínit velkou výzvu, která celé studium zasáhla, a to prakticky ze dne na den, nutný přesun do online formy výuky. Zde chci velmi ocenit a ráda bych i poděkovala svým vyučujícím a celému KISKu, přestože celé toto uspořádání nebylo bez svých výzev a specifik, všichni napnuli své síly na maximum, aby nám byla zajištěna kvalitní výuka co nejvíce podobná běžnému rozsahu. Zejména poté, co jsem získala srovnání rozhovory, ve kterých mi moji známí líčili, jak nedostatečně probíhala výuka na některých jiných oborech, hodnotím bezproblémový průběh vyučování na KISKu s ještě většími slovy chvály.

Velkou výzvou online výuky bylo internetové připojení. Jedno z kolokvií, kde byla potřebná kamera, jsem tak trávila na chodbě, kde vydržel stabilní signál.

Vybrat tři předměty, které z mého studia nejvíce vystupují, je nelehké. Na mysl mi přijdou například předměty z jiných oborů, které jsem si zapsala právě proto, jak moc mě zaujala jejich témata (jedná se například o předměty Svět fantastiky či Uměnovědný biograf). Do mého výběru zařadím zejména ty předměty, které byly volitelné a často se dotýkaly mé knihovnické praxe.

Vzdělávací technologie – výuka byla kombinací teoretických přednášek a praktických cvičení, při kterých jsme se seznamovali s různými vzdělávacími nástroji. Naučili jsme se pracovat například s programem Twine, zpracovali jsme návrh využití vyhledávače Wolfram Alpha při výuce, sestavili jsme kurz v programu Moodle anebo jsme se podívali na možnosti online testování. Zejména program Kahoot jsem si velmi oblíbila a využila jsem ho dále při realizaci kvízu pro nabídku aktivit v době, kdy byla knihovna uzavřena pro veřejnost.

VideoLab – v předmětu jsme probírali vznik videa od výběru tématu, přes psaní scénáře, natáčení až ke střihu. Původním cílem předmětu bylo navštívit nahrávací studio FF MUNI a vytvořit naše výstupy tam. Vlivem omezení prezenční výuky jsme natáčeli v domácím prostředí, povětšinou na mobilní telefony, díky tomu jsme se ale naučili natáčet sami doma, myslím, že tyto znalosti nám budou pro budoucí tvorbu přínosnější. Příspěvek o mém závěrečném projektu i s videem naleznete zde. Spoustu poznatků z předmětu jsem využila při našem každoročním letním příměstském táboře, kde se v knihovně a muzeu věnujeme sociálním sítím. Také doufám, že během roku zapracuji na tvorbě pro sociální sítě knihovny.

Literatura pro děti a mládež – na hodinách jsem ocenila zejména diskuze o jednotlivých knihách, které jsme navzájem představovali. Byli jsme obeznámení s úžasným knihkupectvím Dlouhá punčocha, jehož majitelka Zuzana Streichsbierová nám ukázala, jak krásně se dá pracovat i s malým prostorem a poodhalila nám, s jakou láskou knihy vybírají a kolik zajímavých, často špatně sehnatelných titulů, u nich najdeme.

Co dál?

Mým hlavním cílem je pokračovat v budování šlapanické komunity v muzeu i v knihovně.

Velkým snem a přáním je vydání knihy o Šlapanicích, která bude určená těm nejmenším čtenářům a bude z části koncipovaná jako pracovní list (inspirací je mi například kniha Frčíme Brnem). Z poptávky paní učitelek z MŠ vím, že by o takovou publikaci byl zájem, brzdí nás bohužel finance, ale s muzeem již píšeme projekt s žádostí o dotace od kraje.

Městská knihovna dostala velký impulz stěhováním – chceme tohoto zviditelnění a krásných nových prostor využít, v nejbližší době je v plánu zřízení semínkovny či koupě kávovaru pro návštěvníky, přihlásili jsme se do projektu Knížka pro prvňáčka a dle finančních možností bychom rádi realizovali aktivity pro nejmenší se zapojením projektu Bookstart – s knížkou do života.

Přání a plánů je jednoduše mnoho a já se těším, jak budu moct v praxi využít stránky poznámek a vědomostí, které jsem získala v průběhu studia.

Mé hlavní působiště – oddělení pro děti a mládež v Městské knihovně ve Šlapanicích

Odkazy na záznamy o povinných předmětech

Bohužel se mi ani po několika pokusech nedaří zprovoznění rozcestníku, proto přidávám odkazy na povinné předměty do tohoto, posledního příspěvku:

Nezařazené

Organizace znalostí

Předmět spojil informace ze selekčních jazyků, klasifikace, informaci o znacích ale dotkly jsme si i sémiotických a lingvistických otázek.

Hlavním náplní pro mě ale bylo zpracování ontologie na základě funkčních požadavků na bibliografické záznamy (FRBR). Bylo nám doporučeno využít záznamy z Souborného katalogu České republiky. Volba díla byla na nás. Já zvolila různé verze vydání knihy Bajky Barda Beedleho.

Model jsem tvořila v programu dravio a musím zhodnotit, že byla modelace mnohem náročnější, než jsem očekávala (zejména na rozložení grafu a dohledání a propojení všech správných informací).  Pohled na vzniklé dílo je ale velmi uspokojující a opravdu dopomáhá uvědomit si všechny souvislosti.

Nezařazené

Literatura a kulturní areál

V tomto předmětu jsme se seznámili s vlivy různých kulturních areálů na literární tvorbu. Vždy jsme porovnávali, jak tyto areály působí na areál český. Velká část tohoto zpracování probíhala pomocí tematických kolekcí či esejí spolužáků, které jsme si navzájem v hodinách prezentovali s diskutovali jsme o nich.

Seznámili jsme se například s vlivem antiky, italské renesance, romantismu, německé literatury, prokletých básníků či beatníků.

Naše skupina se konkrétně věnovala Pražské německé literatuře. Tento okruh jsem shledala velmi zajímavým. Konkrétně jsme se zaměřili zejména na díla France Kafky a různé vlivy a jejich působení mi přineslo velmi zajímavý vhled na tuto specifickou kulturní bublinu.

Zdroj @blajza on Unsplash
Nezařazené

Informační chování

Jendou z hlavních náplní předmětu informační chování bylo provádění výzkumu. Měli jsme tak možnost ihned využít zkušenosti, které jsme nabrali při praktické výuce předmětu, využít v praxi. Mohli jsme si vybrat z několika předem navržených výzkumů.

Náš tým si vybral téma, které řešilo Sdílení informací mezi zaměstnanci ústřední knihovny FF MUNI. Výzkum jsme realizovali pomocí polostrukturovaných rozhovorů, díky složité pandemické situaci probíhalo vše online, prostřednictvím platformy MS Teams. Jednalo se tak o zajímavý zážitek, i když byl výzkum velmi náročný.

woman placing sticky notes on wall
Nezařazené

Angličtina pro informační studia a knihovnictví

Myslím, že angličtina je v našem oboru jednou z velmi důležitých vlastností a proto oceňuji, že byla do nové profilace zařazena. Zprávu, že nás bude vyučovat zrovna Lenka Zouhar Ludvíková jsem velmi uvítala s nadšením, s paní doktorkou jsem se setkala již na výuce AJ v rámci povinného bakalářského základu a její hodiny byly výborné. I tentokrát nezklamala, přestože hodiny probíhaly hned brzy ráno a vstávání nebylo lehké, nikdy jsem návštěvy hodiny nelitovala. Prošli jsme například naše životopisy nebo motivační dopisy, jednalo se o velmi přínosné informace.

Jediné, co mě zamrzelo, byl fakt, že po přechodu na online výuku se vše realizovalo na Skype, který mi velmi špatně fungoval a nedovedla jsem se tak plnohodnotně zapojit do zbytku výuky. Dále mě mrzelo, že ačkoli byly hodiny velmi zajímavé, myslím, že byly málo zamřené na prostředí ISK.

Celkově ale předmět hodnotím velmi kladně a přínosně.

Nezařazené

Literatura, kultura a humanitní vědy

Během výuky jsme se postupně věnovali těmto okruhům:

  • Literatura, kultura a česká tradice
  • Literatura a dětský aspekt
  • Literatura, kultura a historie
  • Literatura, kultura a sociologie
  • Literatura, kultura a náboženství

Se spolužačkami jsme vytvořily tým, který následně zpracovával Digitální kolekci na téma Hans Christian Andersen z oblasti dětského aspektu. Tato práce byla velmi zajímavá, ačkoli díla tohoto autora znám, bylo přínosné se ponořit hlouběji do motivů jeho života a práce.

Digitální kolekce je k zobrazení zde.

První prezentace úkolu v online prostředí.
Nezařazené

Učící se společnost

Předmět měl několik zajímavých prvků – prvním z nich byla možnost určit si, která témata chceme z hodin „vypustit“ pomocí hlasování. Mohli jsme tak z části ovlivnit, kterým oblastem se budeme věnovat. Mou oblíbenou částí byly diskuze – v druhé  části hodiny jsme utvořili kruh a věnovali jsme se rozhovoru na určité téma. Velmi ráda jsem slyšela názory svých spolužáků a navíc jsem oceňovala fakt, že díky zapojení tohoto předmětu do pedagogického minima s námi byli občas přítomni i lidé přímo z praxe, kteří přinášeli netradiční náhled.  Bohužel při přesunu na online formu se v této praxi nepokračovalo.

Další součástí výuky byly naše články na platformu médium. Moji stránku je možné najít zde. Psala jsem například o daltonském vzdělávání, augumentované realitě, online prostředí muzeí či vzdělávacích technologiích, které pomáhají jedincům s hendikepem.

Nezařazené

Informační politika a management

Předmět byl velmi zajímavě podaný, střídal se při něm běžný výklad vyučujícího, proložený několika hostujícími přednášejícími. Mezi ty patřil například Matěj Antola, jeho přednáška pro nás byla o to bližší, že přednášející působí na fakultě informatiky Masarykovy univerzity a jednotlivé pojmy nám tak byli bližší. Určitě nám nebyla neznámá ani společnost E.ON, jejíž data governance nám představil Petr Šmejkala. V neposlední řada musím zmínit Jana Matulu, který nám perfektně představil oblast informačního managementu – tedy normy, frameworky a dobrou praxi.

Oceňuji podobu závěrečného testu – ten vyžadoval jak konkrétní znalosti, tak nás donutil přemýšlet, spojovat souvislosti a vytvářet si vlastní názory a postoje.

turned on black and grey laptop computer
Zdroj @goumbik on Unsplash
Nezařazené

Informační vědy

Na těchto hodinách musím ocenit připravenost vyučujícího a odbornost, s jakou téma přednášel. Informační věda bohužel nepatří mezi předměty, kterými bych se v budoucnu chtěla zabývat. Během výuky jsem byla ráda za množství znalostí, které jsem nasbírala během bakalářského studia, protože mi značně pomohly látku lépe pochopit (často se také jednalo o opakování učiva z bakalářského stupně).

Zajímavým bodem byly články, jejich četba byla náročná, ale opravdu dopomohly k pochopení tématu.

Nezvyklou zkušeností bylo nahrávání podcastu, jednalo se o moji první zkušenost s touto formou a uvědomila jsem si náročnost tohoto procesu, zejména nároky na kvalitu přípravy a samotného mluveného projevu ale i technologické výzvy.

Ve svém prvním podcastu jsem se věnovala muzejní informatice. Ten druhý, který se zabýval trendy v informační vědě byl pak věnován augumentované realitě.

black and silver microphone with white background
Zdroj @jukkaaalho on Unsplash
Nezařazené

Literatura, knihovní procesy a trh

Formátu předmětu byl také zajímavý kvůli netradičnímu pojetí, kdy se při výuce střídalo několik odborníků. Myslím, že to byla jedna z největších výhod tohoto předmětu, ale zároveň, pro mě osobě, také jeho slabina. Při výuce jsem občas ve své znalostní databází jakoby postrádala předchozí znalosti, které by mi dovedly uvést dané informace do kontextu a lépe si je zařadit. Celkově byl ale předmět zajímavý, ačkoli mi, jak jsem již uváděla výše, scházela jakási „přerekvizita“ pro lepší pochopení.

Pro tento předmět vznikly zajímavé úkoly v podobně kreativních výzev. Jejich realizaci jsem zpracovala pomocí prezentace, která je dostupná zde.

Ukázka z prezentace